logo
divider

Znojmo - Podmolí - Vranov nad Dyjí - Lesná - Znojmo


Máme konec dubna a naší vlast stále sužuje pandemie koronaviru. S kamarády Hančou a Kamilem se domlouváme, že dneska vyrazíme na pořádný výlet na kole. Chceme se podívat do NP Podyjí, takže vstáváme v 6 ráno, snídáme, balíme se, nakládáme kola do aut a kolem sedmé ráno vyjíždíme z Kroměříže směr Znojmo.

Do Znojma přijíždíme těsně před devátou, parkujeme auta u řeky Dyje, nasedáme na biky a vydáváme se na dnešní výlet. Naše první ujeté metry vedou přes Gránické údolí (240 mnm), což je krásný kus přírody a lesa. Cestou potkáváme roztomilé dřevěné sochy zvířat, které se zde vyskytují. Cesta tímto údolím je dlouhá zhruba kilometr a ke konci stoupá.

Vyhoupneme se v místní části Hradiště a na chvíli najíždíme na asfaltovou silnici. Z ní ale po malé chvíli odbočujeme vlevo a ocitáme se na cestě polní. Projedeme okolo několika zahrádek a směřujeme se k lesu a tím pádem i do NP Podyjí. Po necelém kilometru přijíždíme na rozcestí Nad Královým stolcem (350 mnm). Zde odbočujeme vlevo, ocitáme se v krásném jarním lese a začínáme mírně sjíždět. Po pár desítkách metrů ale zastavujeme u odpočívky a jdeme si dát s Kamilem pivko, které si vezeme sebou.

Po chvilce pauzy pokračujeme dále, projíždíme lesem, cesta se nám příjemně houpá a po necelých dvou kilometrech se ocitáme na vyhlídce Králův stolec (339 mnm). Vyhlídka je to opravdu velkolepá. Jsme vysoko nad údolím Dyje a řeka se pod námi klikatí jako had. Tady děláme spoustu fotek a trávíme zde bezmála půl hodiny. Pak se už vydáváme dále a přejíždíme na rozcestí Nad Mašovicemi (350 mnm), které se nachází na okraji lesa.

Odtud se znova do lesa zanoříme a sjíždíme k nedalekému Andělskému mlýnu (319 mnm). Odtud musíme kousek prudce nastoupat a pak stoupáme zase mírněji. Cesta je pohodová, všude panuje klid a prozatím jsme nepotkali skoro žádné lidi. K hospůdce U Rybníka v Podmolí to máme pět kilometrů a tajně doufáme, že by mohla být otevřená (bohužel vládní restrikce zavřely všechny bary a hospody, jediná možnost je výdejní okénko). Znova vyjíždíme z lesa a Podmolí se nám postupně přibližuje.

Já jsem hospůdku U Rybníka (410 mnm) už měl možnost kdysi navštívit a s potěšením zjišťuji, že je i dneska otevřená. Sice nesmíme sedět na jejich posezení, pivo dostáváme do kelímku, ale nám to vůbec nevadí, v dnešní době jsme vděčni i za to. A nakonec se domlouváme, že si tady dáme brzký oběd. Jsou to sice rozmražené a smažené polotovary na plastových talířcích, ale jak říkám, jsme vděčni i za to. Nakonec zde zůstáváme hodinu a půl.

O půl jedné je nejvyšší čas nasednout na kola a pokračovat dále. Jedeme kousek po asfaltové cestě, ale na rozcestí Nivky (416 mnm) odbočujeme vpravo. Cesta začíná klesat a po kilometru a půl nás přivádí k rozcestí Žlebský potok (346 mnm) a zároveň se ocitáme u Žlebského rybníku. Ten objedeme a za ním nám začíná velmi prudké stoupání v délce zhruba 100 metrů. Irmísek jde raději pěšky a já potím krev na nejlehčích převodech. Naštěstí je tento úsek rychle za námi a znova se nám jede pohodově.

Dalším rozcestím, které míjíme, jsou Příčky (414 mnm). Za tímto rozcestím vyjíždíme z lesa a přijíždíme do obce Lukov. Za ní začínáme mírně stoupat a vjíždíme zpátky do lesa. Po kilometru sjíždíme k Čížovskému rybníku (385 mnm) a za ním se napojujeme na asfaltovou silnici, která stoupá do obce Čížov (430 mnm). Ta je proslulá zachovanou částí Železné opony. V obci odbočíme vpravo a dále pokračujeme ve stoupání. Dostáváme se na dnešní nejvyšší místo - Pod Větrníkem (504 mnm). Odtud sjíždíme více jak dva kilometry a dostáváme se na hlavní silnici. Pokračujeme ve sjezdu, před námi je několik serpentin a parádní výhled na město Vranov nad Dyji a nad ním se tyčící zámek.

Děláme několik fotek a poté sjíždíme do centra města (300 mnm). Nijak se zde nezdržujeme a znova začínáme stoupat. Tentokrát míříme na hráz Vranovské přehrady. Tam se za několik minut dostáváme a tady je už přece jenom více lidí. Zastavujeme znova u jedné hospůdky, nasazujeme si roušky a jdeme se pro pivka do kelímku. Sedáme si bokem, vyhříváme se, popíjíme pivko a pozorujeme klidnou třpytící se hladinu přehrady.

O půl čtvrté se přesouváme na visutou lávku přes Švýcarskou zátoku, kde si děláme další sérii fotek. Tady na této lávce jsem už potřetí, ale cesta, kterou teď pojedeme, je pro mě nová. Pojedeme Švýcarským údolím (353 mnm) a budeme chvíli kopírovat stejnojmennou zátoku. Po kilometru ji opouštíme a začínáme znova znatelně stoupat po lesní asfaltové cestě. Ta se posléze zmírňuje a přivádí nás na křižovatku do obce Šumná.

Jelikož už je celkem pozdě, rozhodujeme se, že zpátky do Znojma pojedeme po hlavni silnici. Postupně projíždíme obce Lesná, Vracovice a Citonice. Za posledně jmenovanou odbočujeme na zkratku a za pár chvil vjíždíme do Znojma. Samozřejmě se ještě podíváme na slavnou vyhlídku u Znojemského hradu, kde se rovněž nachází slavná rotunda sv. Kateřiny. Uděláme několik fotek, pak se prosmýkneme okolo kostela sv. Mikuláše a sjíždíme k řece Dyji, kde máme zaparkované auta. Nezbývá, než naložit kola, nastartovat a vydat se zpět k domovu v Kroměříži.

25.04.2020

divider
divider

Délka trasy: 62 km

Nastoupané metry: 906 m

img

fotogalerie

mapa

mapa

profil

výškový profil

© Aleš Popek