Kroměříž - Otrokovice - Uherské Hradiště - Nedakonice - Polešovice - Floriánka - Tučapy - Smraďavka - Buchlovice - Uherské Hradiště - Otrokovice - Kroměříž

Je prvomájový den a počasí konečně dostává rozum. Vypadá na to slunečný den a my přemýšlíme, kam bychom dneska vyrazili. Volba padá na rozhlednu Floriánku, která se tyčí nad obcí Polešovice. Sice větší polovinu trasy pojedeme po naší notoricky známé cyklostezce kolem Moravy, ale i tak se podíváme na nové místo. Po snídani házíme věci do batůžků, vytahujeme kola a můžeme vyrazit.

Projíždíme okolo sportovního letiště v Kroměříži a v Trávnických Zahrádkách najíždíme na výše zmiňovanou cyklostezku. Začíná nám foukat do tváře vítr a přece jenom to dneska nepůjde tak snadno. Ale nevadí, jedeme rovnou cestou okolo řeky a pozorujeme probouzející se jarní přírodu. Zanedlouho projedeme okolo sportovního hřiště v Kvasicích a přejíždíme na druhý břeh Moravy. Teď nás čeká zhruba pět kilometrů do Otrokovic.

Otrokovicemi projíždíme, necháváme město za sebou a po malé chvíli se ocitáme v Napajedlích. Těmi rovněž profičíme a čeká nás krátký úsek šotolinové cesty. Stále jedeme kolem Moravy a zanedlouho přejíždíme znova na druhý břeh a to v městečku Spytihněv. Odtud už pojedeme okolo Baťova kanálu. Po třech kilometrech si však děláme pauzu a zastavujeme se v naší oblíbené hospůdce U Rybičky, kde si dáváme výborný kotlíkový guláš a pivko.

Po pauze znova nasedáme na kola a cyklostezka okolo kanálu nás přivádí do Uherského Hradiště. Opět projedeme a pokračujeme po stezce okolo Moravy. Po asi třech kilometrech vjíždíme do obce Kostelany nad Moravou a tady nám začíná cesta, kterou ještě neznáme. Držíme se cyklostezky č. 5050 a ta nás přivádí do další obce, kterou jsou Nedakonice. Proplétáme se vesnicí, podjíždíme pod železniční tratí a dostáváme se na silnici.

Před námi vyvstávají konečně nějaké kopečky a v dálce vidíme tyčící se hrad Buchlov. Zhruba po kilometru ze silnice odbočujeme vlevo a najíždíme na panelovou cestu, která začíná mírně stoupat a přivádí nás do obce Polešovice, která je známá svým vinařstvím. A tady v obci se musíme pořádně opřít do pedálů, protože stoupání směrem nad obec není vůbec mírné. Zdárně se dostáváme nad obec a já si dělám několik fotek okolní krajiny.

Po několika set metrech mírného stoupání vjíždíme do Vážan, odkud stále stoupáme. Až když se nám horizont láme a my začínáme mírně sjíždět, vidíme vrcholek rozhledny Floriánka, která je cílem naší cesty. Odbočíme vpravo mezi pole a po chvilce se ocitáme u rozhledny. Parkujeme kola, zamykáme je a šlapeme vzhůru po kovových schodech. Výhled je zde hezký, děláme samozřejmě opět spoustu fotek, ale moc dlouho se zde nezdržujeme, protože fouká ještě studený vítr a my jsme poměrně hodně propocení.

Vracíme se zpátky na silnici a sjíždíme do Tučap. Když projedeme obcí, zastavuji se a obávám se, že nejsem na cestě, na které jsem chtěl být. Vytahuji proto mobil, koukám do mapy a naštěstí jsme správně. Takže pokračujeme ve sjezdu a až v obci Boršice odbočujeme vlevo. A tady zanedlouho udělám chybu a my přijíždíme až do Stříbrnice. Rychle koukám znova do mapy a zjišťuji, že kousek zpátky vede cyklostezka, ale budeme muset přes kopec.

Nevadí, najíždíme na skvělou lesní cestu a pohodově stoupáme. Dokonce i vítr nám začíná foukat do zad. Po asi dvou kilometrech vyjíždíme na rozcestí, kde se nacházejí lípy u sv. Jána. Je to tady krásné místo a hlavně je zde krásně vidět hrad Buchlov. Takže opět sesedám z biku a fotím. Teď už jedeme po polní cestě, přijíždíme k chatkám a čeká nás prudší sjezd lesíkem. Ale v pohodě se dostáváme na asfaltovou cestu a když se dáme vlevo, po krátké chvíli přijíždíme do lázní Smraďavka.

Jelikož to tady Irmísek zná, jdeme se posadit na pivko na zahrádku jedné restaurace. Chvíli odpočíváme a poté se ještě jdeme podívat k místnímu rybníčku. Jelikož čas pokročil, nasedáme znova na naše biky a po silnici míříme do Buchlovic. Představuje to skoro kilometrový stoupák až ke křižovatce s hlavním tahem. Naštěstí to máme rychle za sebou a sjíždíme do centra Buchlovic a já si chci jít udělat rychle pár fotek buchlovického zámku. Jenže tam se s kolem nesmí a já určitě nebudu riskovat a zamykat ho někde venku. Nevadí, už jsme tady s miláčkem byli, takže víme, jak to tam vypadá. Projíždíme tedy dále a najíždíme na cestu tvořenou kočičími hlavami. No vůbec se po ní nejede pohodlně a tak na chvíli volíme jízdu po chodníku.

Za Buchlovicemi opět trošku nastoupáme a pak nás čeká dlouhý a mírný sjezd do Zlechova. Ještě předtím ale zastavujeme pod dvěmi nádherně rozkvetlými třešněmi a já nezapomenu dát své ženě pusu. Rychlý průjezd Zlechovem, kousek cyklostezky a poté vjíždíme do Starého města. Tady se znova musíme proplést a zanedlouho najíždíme opět na cyklostezku kolem řeky Moravy. Vítr nám stále fouká do zad a šlape se parádně, ikdyž už máme něco najeto.

Nezapomeneme se znova zastavit U Rybičky a dáváme si další drobnou pauzu. Pak znova roztáčíme pedály svých horských kol a poměrně rychle se začínáme přibližovat domovu. Vracíme se už stejnou cestou, takže postupně míjíme Napajedla, Otrokovice a poslední úsek nás čeká z Kvasic. Domů dojíždíme poměrně pozdě, ale není se co divit, na tachometru nám vyskakuje ujetá vzdálenost více jak 100 km.

01.05.2017