Chrudim - Chrast - Skuteč - Zderaz - Kazatelna - Košumberk - Luže - Chrudim

Je čtvrtý a zároveň poslední den našeho pobytu v Chrudimi a dnešní trasou zavítáme do pískovcových kamenných obydlí ve Zderazu a taky projedeme okrajem turistickou oblast Toulovcových Maštalí. Vstáváme před sedmou ranní, děláme si snídani, oblékáme se do cyklistických věcí a už tradičně jsme v osm ráno připraveni vyjet do mlžného a částečně prosluněného dne.

Prvních pár set metrů jedeme po velmi frekventované hlavní cestě a jsme rádi, že z ní po chvilce odbočujeme. Najíždíme na vedlejší silnici a mírně začínáme stoupat do obce Tři Bubny. Ale ani tady se nejde úplně ideálně. Cesta je rozbitá, úzká a aut tu taky jezdí dost. Do městečka Chrast, kde bude první zastávka, to máme osm kilometrů.

V Chrastu se nachází barokní zámek a my se k němu samozřejmě jdeme podívat. A nezapomeneme se rovněž podívat do krásné zámecké zahrady. Po zhruba půlhodince odjíždíme a směřujeme se nedalekému Horeckému rybníku, za nímž se nachází osamocený kostel Sv. Markéty, který stojí na místě benediktinského kláštera Podlažice. Tady nakoukneme, uděláme pár fotek a pokračujeme dále.

Do Chlacholic to máme asi jen kilometr, ale tady e nám objevuje překážka. Potřebujeme jet směrem na Skálu, ale bohužel je cesta zatarasená se zákazem vjezdu. Podlézám pásku, jedu se podívat proč a po malé chvíli je to jasné. Cesta je zatarasena spoustou popadaných stromů. Koukám do mapy a nacházíme objížďku po lesních cestách. No nic, zkusíme to a snad to zvládnou i lidi na trekových kolech. Zhruba dvoukilometrová objížďka se ukáže jako pohodová a my vyjíždíme kousek pod obcí Skála.

Tou projedeme a za ní vjíždíme do Vrbatova Kostelce. Odtud je to pět kilometrů do města Skuteč, kde bychom si chtěli dát oběd. Na náměstí to máme pořádně do kopce, ale za chvíli se tam ocitáme. Rychle navštívíme místní cykloservis a koupíme Jarči destičky na kotoučové brzdy a pak už míříme do nedaleké restaurace, usazujeme se na zahrádce a objednáváme si oběd. Před pravým polednem nasedáme zpátky na kola, projíždíme další částí Skutče a poté najíždíme na hlavní silnici.

Ta nás zavede po dvou kilometrech do obce Předhradí, kde se zhoupneme dolů a nahoru a přijíždíme k hradu Rychmburk. Ten si prohlédneme jen zvenku, protože hrd v současné době slouží jako domov pro chronicky duševně nemocné. Od hradu sjíždíme opět dolů a po cestě máme skoro 180° vrácečku. Ta se stane osudná panu Bartoníkovi, který nezvládne ubrzdit a i s kolem se sklouzne po asfaltu. Naštěstí se nic hrozného nestane a výsledkem je jen pár odřenin.

Dole je krásná vyhlídka na hrad nad námi, takže zastavuji a dělám fotku. Odtud musíme znova prudce nastoupat do Hněvětic a po pár kilometrech dále projíždíme Perálcem. Za ním je to už jen kousek do Zderazu, kde je náš dnešní cíl. Tady si uděláme další pauzu a jdeme na pivko do místní restaurace. Pak se už vydáváme ke zdejšímu skalnímu pískovcovému obydlí. Je to jen malý areál a my ho máme za chvíli prohlédnutý.

Odtud nás cyklotrasa zavede na nezpevněnou lesní cestu a my se noříme do přírodní rezervace Maštale. Hned nám je jasné, že to nebude pohodová projížďka, protože se nám na cestě objevují kameny a bahno. Zpočátku to ale jde dobře. Vše se změní až za skalním útvarem Kazatelna. Je to sice značená cyklotrasa, ale prudce klesá dolů ve vymletém korytě. Já se to odvážím celé sjet, ale většina jde zhruba 100 metrový úsek po svých.

A navíc ani potom se cesta nelepší. Jde už zase po rovině, ale v cestě nám stojí obrovské kaluže bahna a my musíme kola složitě přenášet. A korunu tomu nasadí nedaleký brod. Já to opět risknu a zkouším ho projet, ale končím s mokrými tretrami. No alespoň je sranda. Ještě kousek popojedeme a už máme možnost se napojit na asfaltovou silnici, čehož většina využívá. Ale já si říkám, že když už jsem od bahna, tak si ten terén pořádně užiju. A naschvál vjíždím do kaluží, ať jsem pořádně špinavý. Společnost mi dělá Irmísek a Kamil s Hančou, ale ti jedou obezřetněji. Terén ale po chvíli končí a my vyjíždíme u turistické chaty Polanka.

Tady si všichni dáváme pauzu a jdeme doplnit tekutiny a to vesměs pivečkem. Jelikož je u chaty hodně plno, uchylujeme se na posezení k blízkému rybníčku. Plánuji, co dále a chce se mi ještě jet po lesní cestě. Ostatní už pojedou po asfaltové silnici. A opět mi budou dělat společnost miláček a Kamil s Hančou. Po čtvrté hodině nasedáme na kola a po červené turistické značce vjíždíme do údolí Korunky a Novohradky. Cesta se nám občas zhoupne a samozřejmě máme na cestě spousty bahna.

To všechno skončí po pěti kilometrech, kde najíždíme na asfaltovou cestičku a stoupáme do obce Bílý Kůň. Odtud ještě kousek nastoupáme a přijíždíme k Paletínská kapli. Tady uhýbáme z hlavní silnice a míříme k blízké zřícenině hradu Košumberk. Tady se opět všichni potkáváme a dáváme si další pauzu a další pivo. Tady způsobí všeobecné veselí Karel, který už notně ovíněný dělá návrhy na manželství místní kastelánce.

Z hradu Košumberk sjíždíme do lázeňského areálu Hamzův park. Kousek za ním se dostáváme k poutnímu areálu s kostelem Panny Marie Pomocné, který je spolu s jezuitskou rezidencí na Chlumku národní kulturní památkou. Zastavujeme, jdeme si kostel prohlédnout a děláme další várku fotografií. Z Luže vyjíždíme směrem na Dobrkov a po levé straně se nám ukazuje rozhledna Jahůdka. Přes obec Rosice se dostáváme do obce Přestavlky, ve které se nachází zámeček. Rychlá fotka a znova šlapeme na kolech.

Cílem je tentokrát tři kilometry vzdálené městečko Hrochův Týnec, ve kterém se rovněž nachází zámek. Z Hrochova Týnce se přes Nabočany dostáváme do obce Kočí, ve které se nachází kostel sv. Bartoloměje. Jedná se o goticky zděný kostel s přiléhající dřevěnou zvonicí a krytým mostem. Odtud už do Chrudimi pojedeme po hlavní cestě. Jsou to sice jenom čtyři kilometry, ale nejsou nijak příjemné, protože jedeme v hustém provozu. My s Irmískem po příjezdu do Chrudimi míříme na nejbližší ruční myčku a jdeme si umýt totálně zabahněné biky. Až pak se přesouváme na ubytovnu a jdeme balit, protože se zítra přesouváme do Poličky.

21.07.2020