Nekropole Banditaccia v Cerveteri, hrad Santa Severa, Civitavecchia
Dneska nadešel náš poslední celý den, který trávíme v blízkosti italského Říma. Po včerejších nachozených kilometrech po městě si chceme dneska trochu odpočinout. Irmísek navrhuje, že bychom se mohli podívat podél pobřeží na sever od Říma a hledáme zajímavosti, které tam můžeme vidět. Cíle nakonec nacházíme čtyři: hrad Castello di Palo, etruskou nekropoli della Banditacca, hrad Castello di Santa Severa a pevnost v Civitavecchii.
Dneska nijak nespěcháme, v klidu snídáme a pak vyjíždíme. Projedeme okolo letiště Fuimicino a začíná nám pěkně pršet. Do Ladispoli, kde se nachází první hrad, to máme 30 kilometrů a jedeme po úzkých místních silnicích. A když konečně přijedeme k branám hradu di Palo, zjišťujeme, že je soukromý a že nás do areálu nepustí. Zklamaně odjíždíme pryč a přesouváme se do 10 kilometrů vzdáleného města Cerveteri.
Nad tímto místem se právě nachází nekropole della Banditacca, která je zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO. Parkujeme a je tady jen jedno auto a my se obáváme, že bude zavřeno i tady. Naštěstí není, zaplatíme vstup a vstupujeme do areálu nekropole. Na ploště 400 ha (10 ha je přístupných) se nachází okolo tisíce tumulovitých hrobek různého typu a průměru (9. – 3. století př. n. l.). Působí to velmi zvláštně a nikdy jsme nic podobného neviděli.
Různě si to tady procházíme a do některých hrobek můžeme i vejít. Trávíme zde více jak hodinu a opět jsme bohatší o další kulturní zážitek. Pak se už vracíme k autu a jelikož je po poledni, začíná nám pěkně kručet v žaludku. Domlouváme se, že když uvidíme nějakou otevřenou restauraci, tak zastavíme. To se nám podaří hned v Cerveteri a my se jdeme najíst do pizzerie Della Nona. Já si dávám skvělé spaghetti Carbonara a irmísek spaghetti s masovými kuličkami.
03.10.2020
© Aleš Popek